Co jsou obojživelníci

 
Obojživelníci jsou jednou ze skupin obratlovců. Na světě je v současnosti uváděn výskyt  7 427 druhů těchto živočichů (zdroj: AmphibiaWeb, červenec 2015).

Vývojově jde o čtvernožce, kteří tvoří přechod mezi vodními a suchozemskými obratlovci. Přední končetiny obojživelníků mají zpravidla čtyři, zadní pět prstů. U některých skupin (surýnů a červorů) došlo k druhotné redukci končetin a mají tak pouze hadovitý charakter těla. Tělo obojživelníků je kryté holou kůží, která je díky mnoha slizovým žlázám udržována vlhká a jejíž povrchová vrstva jen slabě rohovatí.

Obojživelníci jsou tzv. studenokrevní (poikilotermní) živočichové - jejich tělesná teplota je proměnlivá a je výrazně závislá na teplotě okolí. Jsou to živočichové, kteří jsou většinou výskytem i rozmnožováním významně vázáni na vodní nebo velmi vlhké prostředí. Rozmnožují se však pouze ve sladkých vodách (případně brakických), v mořích a oceánech se tudíž nevyskytují. Obojživelníci, jak už z jejich názvu vyplývá, jsou typičtí svým výskytem ve dvou (někdy i více) typech prostředí. Obývají většinou v průběhu roku jak vodní, tak i suchozemské prostředí.

Rozmnožování obojživelníků je často provázeno rozmanitými hlasovými projevy - téměř výlučně se to týká žab - svatebními tanci (typicky u čolků) a jinými projevy. U většiny žab se hlasově projevují pouze samečci, někdy však i obě pohlaví (z našich druhů příklad blatnice). Obojživelníci mají jak vnější tak i vnitřní oplození vajíček. Žáby mají vesměs vnější oplození, které je často provázeno různými amplexy (přichycení samic samcem). U ocasatých obojživelníků často probíhá rozmnožování tak, že sameček odloží "balíček" spermatu, který samička následně nabere kloakou a dojde k vnitřnímu oplození. Obojživelníci nemají žádné vnější pohlavní orgány a k vylučování i rozmnožování jim slouží kloaka.
 
                                   Samečci skokanů krátkonohých mají po stranách hlavy dva měchýřky (rezonátory), pomocí nichž zvýrazňují svůj hlas. Jiné druhy žab mají třeba i jen jeden vnější rezonátor (např. kuňky, rosnička), nebo mají vnitřní rezonátory (např. skokan hnědý) nebo dokonce žádný rezonátor nemají (např. blatnice).  Foto Jan Ševčík
 
Vajíčka obojživelníků jsou anamniotická, což znamená, že nemají vnitřní zárodečné obaly ani pevné skořápky a jsou málo odolná proti vyschnutí. Kladení a vývoj vajíček proto probíhá ve vodě nebo ve velmi vlhkém prostředí. Vajíčka jsou kladena v závislosti na druhu  jednotlivě nebo v různých seskupeních (skupinky, provazce, pásy, chuchvalce) a mají rosolovité obaly. Silná rosolovitá vrstva, kterou jsou vajíčka obalena, má několik významů. Ochraňuje vajíčka před predátory a jinými vnějšími vlivy (např. plísněmi, UV zářením), je regulátorem osmotického tlaku a později slouží jako potrava vylíhnutým larvám. Obojživelníci se většinou o nakladené snůšky vajíček nestarají a ponechávají je svému osudu. Některé druhy však o snůšky a následně larvy pečují, příkladem může být např. pipa americká nebo ropuška starostlivá.
 
                                             Sameček ropušky starostlivé (v ČR se nevyskytuje) pečuje o vajíčka a nosí je na zadních nohách. V tomto ohledu je však výjimkou, většina obojživelníků se o svá vývojová stádia nestará.  Foto Karel Brychta
 
Obojživelníci mají v převážné většině nepřímý vývoj přes larvální stádium, které se nejčastěji vyvíjí ve vodním prostředí. Larva je většinou ekologicky i morfologicky značně odlišná od dospělců a její vývoj je obvykle zakončen přeměnou - metamorfózou. U některých skupin obojživelníků je však jejich vývoj i přímý, bez larválního stádia. Larvy dýchají žábrami, nedospělí a dospělí jedinci většinou plícemi, u všech stádií se podstatně uplatňuje kožní dýchání. V této souvislosti je třeba zmínit to, že obojživelníci podobně jako plazi svlékají v průběhu svého života mnohokrát starou pokožku. Je však téměř nemožné jí v přírodě nalézt, protože narozdíl od plazů ji obojživelník po skončení svlékání sežere.

U ocasatých obojživelníků se občas objevuje jev, při němž zůstávají zachovány některé vnější larvální znaky až do dospělosti jedince. Dříve byl tento jev nazývaný neotenie, dnes se nazývá nejčastěji pedogeneze. Nejznámějším příkladem je macarát jeskynní.

.
                                 Pulci (zde pulec kuňky ohnivé) jsou vzhledově výrazně odlišní od dospělých žab, u čolků je vzhledový rozdíl mezi larvou a dospělcem poměrně malý.  Foto Jaromír Maštera
 
Dospělí obojživelníci se po metamorfóze většinou živí dravě. Za potravu jim slouží nejčastěji různí drobní bezobratlí živočichové (hmyz, kroužkovci apod.). U našich druhů obojživelníků se larvy živí také dravě a pulci (larvy žab) jsou všežravci.

Názory na vývoj a systém obojživelníků jsou mimořádně nejednotné a neustále se mění. Současné druhy obojživelníků je možné rozdělit do tří skupin, které jsou vzhledově zřetelně odlišné: červoři, ocasatí a žáby. V České republice se vyskytují zástupci pouze dvou posledně jmenovaných skupin, červoři jsou rozšířeni převážně v tropických oblastech světa.

Obojživelníci jsou prastarou skupinou živočichů. První druhy se na Zemi objevily již v devonu (-400 mil.let). Současní ocasatí obojživelníci a žáby vznikly výrazně později, v juře až křídě, červoři dokonce až v třetihorách.

Věda zabývající se studiem obojživelníků se nazývá batrachologie. Celá skupina obojživelníci se někdy také označuje jako batrachofauna.

 

Použité zdroje:

Die Amphibien Europas
Fauna ČSFR - Obojživelníci
a další...

 

|  nahoru na stránku  |


Obojživelníci České republiky

obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     člci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians  obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians  obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians
TOPlist